SINDICATOS
DEPARTAMENTO DE HISTORIA CONTEMPORÁNEA
E DE AMÉRICA
MEMORIA DE INVESTIGACIÓN
Sindicatos, Cooperativas e algumhas certezas: Mobilizaçom campesinha na Límia na
Transición (1973-1982)
Andrés Taboada Casteleiro
Vº Bº
Lourenzo Fernández Prieto
Santiago de Compostela, Dezembro de 2009
1
INDICE
INTRODUÇOM
I PARTE: À PROCURA DUM CONTEXTO: MOBILIZAÇOM, REPRESSOM E
RESISTÊNCIAS: OS LABREGOS GALEGOS (1900-1960)
1. MOBILIZAÇOM CAMPESINHA NO Iº TERÇO DO SÉCULO XX
1.1. Situaçom sócio-económica
1.2. O “pulo” societário
1.3. Quem impulsiona as sociedades?
1.4. As sociedades agrárias: úteis para a reivindicaçom, úteis para a reproduçom comunitária 2. AS PEGADAS DA Gª CIVIL E O PRIMEIRO PÓS-GUERRA: ACÇOM
GOVERNAMENTAL,
DESMOBILIZAÇOM
CAMPESINHA
E
CONSEQUÊNCIAS SOCIAIS.
3. A NOVA REALIDADE SINDICAL AGRÁRIA: AS HERMANDADES
SINDICALES DE LABRADORES Y GANADEROS
3.1. Percurso legislativo
3.2. O novo mapa sindical agrário
3.3. As Hermandades perante o campesinato
3. O CAMPESINATO: ATURANDO O FRANQUISMO?
II PARTE. O MUNDO AGRÁRIO GALEGO NO TARDOFRANQUISMO E NA
TRANSICIÓN (1960-1982)
4. O TARDOFRANQUISMO E A TRANSICIÓN. NEM OPOSIÇOM TAM
“FRACA”, NEM DITADURA TAM “FORTE”
5.1. Contexto geral
5.2. A queda do aparato sindical agrário franquista. O novo sindicalismo agrário
2
4.2. A “Transición” no nosso país. Umha breve contextualizaçom
5. A SOCIEDADE RURAL GALEGA NO TARDOFRANQUISMO E NA
TRANSICIÓN.
6.1. O Tardofranquismo. O rural “descrido”
6.1.1. Os campesinhos galegos e a sua condiçom de empresários! Por volta da
Cuota Empresarial Agrária
6.2. O Protesto agrário na Transición
6.3. Sindicatos, imprensa e novos actores sociais no campo galego.
III
PARTE.
SINDICALISMO
AGRÁRIO,
COOPERATIVISMO
E
MOBILIZAÇOM NUM CASO CONCRETO: A LÍMIA
7. A LÍMIA. APROXIMAÇOM AO ESPAÇO DE ESTUDO
8. AS FONTES
8.1. As fontes orais
8.2. Fontes hemerográficas
8.3. Outra documentaçom
9. ESTADO DA QUESTOM
10. A POLÍTICA AGRÁRIA NA LÍMIA (1956-1982).
10.1. A